Tófukudži 2025

Ranné mistrovské dílo: Tófukudži Hódžó

Historie

Kudžó Mičiie (1193-1252) - otcem byl Kudžó Jošicune, dědem skutečně ten Kanezane. Jeho matka byla neteří samotného Joritoma. Mičiie se brzy přiklonil na stranu šógunátu, nicméně jelikož se jeho starší sestra provdala za císaře Džuntokua, mohl se díky těmto vazbám Mičiie stát rádcem regenta seššó (za nedospělého císaře). Za to byl po vzpouře dvora proti šógunátu r. 1221 dočasně potrestán, ale pak se vrátil do politiky.

Přesné datum založení chrámu Tófukudži vám teď neověřím, ale r. 1239 je správně. Na zasvěcení chrámu povolal známého mnicha Enni(ho). Kromě zenu se v něm od počátku školili i mniši ze sekt Tendai a Šingon.

Zahrady okolo hlavní haly v Tófukudži  jsou jedním z ranných mistrovských děl Sh a v současné době jsou považovány za ztělesnění současné japonské zahrady. Aranžmá čtvercových kamenů mezi hustým zeleným mechem dosáhlo status ikony a inspirovalo mnoho dalších designerů zahrad na celém světě. Tófukudži je hlavní chrám sekty Tófukudži sekty Rinzai zenového buddhismu. Mičie Kudžó , vnuk hlavního poradce císaře Kudžó Kanezaneho, pravděpodobně založil chrám 21.7. 1239. Jméno chrámu se odvozuje od jmen dvou chrámů z blízkého okolí v nynějsí prefektuře Nara: Tó pochází z Tódajdži a fuku z Kófukudži. Je pravděpodobné, že klan (rodina) Kudžó prodala celý svůj majetek, aby mohl tento chrám postavit. 23.8. 1938 oslovil páter Sonoisan Saidó Sh a požádal ho, aby mu vypracoval plán na zlepšení celkové scenérie Tófukudži.

Kněz: „ Je to dobré pro spirituální bohatství svatyně, když nemá moc peněz, pro mne jako hlavního kněze nastal čas přemýšlet o vybudování zahrady okolo hlavní haly„

Shigemori: “Není vhodnějšího místa pro zahradu než okolí hójó. Kdybych tu měl vybudovat zahradu, moje práce by žila věčně. Byl bych ochoten i zaplatit, aby mne někdo oslovil a požádal o vytvoření tohoto projektu. Nebo bych svůj návrh zahrady jednoduše daroval.„

Kněz: „Velmi oceňuji tento názor, budete tím, koho oslovím. Prosím přijměte tuto moji žádost. Odměnou za to se budeme modlit za vaši duši, teď a navždy. Nebudeme narušovat vaši práci, abyste mohl provést všechny důležité a vhodné kroky.„

Shigemori: “Děkuji. Vložím svou energii do této práce, ale nebudu přijímat požadavky na jakékoliv změny.„

Kněz: „V tom případě můžete začít. Chtěl bych pouze zmínit jednu věc. V naší sektě není dovoleno nic vyhodit, a proto vás chci požádat, abyste v projektu použil  kameny (obrubníky) , které jsou složené u vchodu.„

Shigemori: “Jsem si vědom vašeho přání a kameny začlením do svých návrhů. Nepotřebný materiál použít v novém projektu bylo vždy součástí mojí tvorby. Chtěl bych se ještě zeptat, zda mohu sám zvolit způsob jejich použití.„

 Kněz: „Nemusíte mi nic podrobně vysvětlovat, dnes je pro chrám příznivý den.„

Sh nebyl v této době ještě známý a tolik populární a nedisponoval také příliš velkými finančními prostředky. Uvědomoval si ovšem tuto mimořádnou možnost, vytvořit zahradu v tak známém místě, a proto se rozhodl, že bude pracovat bez nároku na honorář. Není žádným tajemstvím, že Sh lákala možnost vybudovat zahradu podle svých vlastních představ. Realizace byla zahájena 27.6. 1939 a dokončena 11.11. 1939.

Popis

Zahrada v Tófuku-ji, u hlavní haly se skládá ze 4 víceméně nezávislých částí. Po příchodu k hlavní hale se objevuje na levé straně první zahrada, zahrada jižní. V ní dominují 4 velká seskupení kamenů (od východu na západ symbolizují ostrovy:) 

1. hodžó
2. hórai (kámen ostrova věčného života)
3. eidžú
4. korjó

hójó, hórai, eijú a koryó jsou posvátné ostrovy, které jsou popsány ve staré čínské filozofii a hrají důležitou roli v kultu nesmrtelnosti. Představují imaginární ostrovy ve Východočínském moři a říká se, že se nachází tam, kde dlí nesmrtelní. Tyto ostrovy jsou v japonských zahradách často zachycovány.

Mechové pahorky v západní části jižní zahrady symbolizují 5 sekt zenového buddhismu v Kjótu. Přímá diagonální linie od severozápadního rohu jižní zahrady směrem k bráně odděluje oblast mechu od plochy štěrku a tím dodává zahradě akcent modernosti. 2 z pahorků vystupují do moře, jeden je obklopen mořem zcela. Pokud budeme pokračovat v prohlídce po směru hodinových ručiček okolo budovy, dostaneme se k západní zahradě. Její podoba je inspirována vzhledem rýžových polí. Design je jednoduchý: použité obrubníky jsou poskládány tak, že vytváří čtverce. Ty jsou vyplněny střídavě bílým štěrkem a azalkami tak, že vytváří zajímavý kontast v barvě i textuře. V dnešní době také větší část jižní poloviny této zahrady pokrývá mech.

Hned za rohem, na severu haly nalezneme populární šachovnici z mechu a dlaždic. Okraj zahrady tvoří polokruhovitý lem z azalek a javorů. Šachovnice začíná v jihozápadní části a

Směrem k severovýchodu se vytrácí. Jedná se o malý a uzavřený celek, který zajímavě kontrastuje se širokou jižní zahradou s velkou plochou štěrku. Tak jak Sh slíbil opatovi, použil i zde kameny, které tvořily původní cestu při vstupu do chrámu. Minimální design harmonizuje s velmi proměnlivým horizontem v pozadí severní zahrady.

Na cestě zpět k východu procházíme okolo poslední zahrady, zahrady východní. Ta je situována vedle jižního zastřešeného koridoru směrem na východ a je oddělena od hlavní (jižní) zahrady chrámu. Z vyvýšené verandy můžeme pozorovat uspořádání kamenů ve tvaru Velkého vozu. I tyto kameny byly původně na jiném místě, jedná se o opracované kameny, které byly základovými kameny budov toalet. Kameny jsou umístěny v bílém štěrku, který má tvar mraku.

Sh pojmenoval celou zahradu Hassó no niwa, což znamená Zahrada osmi pohledů, které jsou vytvořeny okolo hlavní haly. 4 kameny postavené jako ostrovy (jižní zahrada) jsou kažcý samostatným pohledem, 5 pahorků mechu (gozan) (jižní zahrada) tvoří další pohled,  rýžová pole západní zahrady (seiden) zastupují 6. pohled, šachovnice severní zahrady (ichimatsu) 7. pohled, a posléze Velký vůz (hokuto shichisei).

Většina návštěvníků vstupuje do zahrady po směru hodinových ručiček a prohlíží si ji tak, jak je zde popsáno.

„Zahrady by měly mít nadčasovou „modernitu“ (podobu, poselství). Co je jednoznačně moderní v naší době, nemá skutečnou hodnotu. Zahrada, která má být obdivována kýmkoliv v jakékoliv době musí být moderní věčně.“

Interpretace

První velký návrh zahrady v Hassó no niwa v Tófuku-ji vyjadřuje Shigemoriho záměr vytvářet moderní japonskou zahradu. To byl cíl, který se rozhodl následovat zbytek svého života. V této rané práci body šachovnice, které směřující k východu jsou moderním uměleckým výrazem a nemají žádnou paralelu v historických japonských zahradách. Sh sám napsal:“ Technika, kterou jsem použil je technikou určenou pro vytvoření současné zahrady. Mým hlavním cílem byl nadčasová modernost.“  Poprvé viděl tento šachovnicový vzor na posuvných dveřích v Kyóto´s Katsura Rikyú a v čajovém domku v Shugakuin Rikyú, v obou případech jde o populární zahrady a komplexy budov postavené v 17. století. Skutečnost, že se tento formální jazyk znovu objevuje v budovách a malbách modernismu potvrzuje, že je to právě ona nadčasovost, která jej charakterizuje a povyšuje do pozice věčně moderního prvku.

Bod je izolován jako prvek zahrady a mimoto je redukován na nejjednodušší možnou formu. Toto využití charakterizuje zahrady v Tófukudži.

V Tófuku-ji Sh experimentuje s prvkem obsahujícím několik menších částí (kaňky stříkající kaligrafie), rozměrově je modifikuje (uměle je odstupňuje) a zjednodušuje jejich formu.

Tyto prvky jsou tématicky zabudované v jeho návrzích, ve skutečnosti připomínají spíše rozstříknutou kaligrafickou tuš (kaňky) na kanavě (plátno na malování), než prvky zahrady (působí jako rozsypaný cukr). V málokterých pozdějších Sh pracech je prvek tak viditelný a zároveň tak rozdílný ve svém vzhledu jako v této zahradě.

Více fotografií v Zoneramě

Prameny:

Tschumi CH.:, MIrei Shigemori – Rebel in the Garden, Birkhauser 2007